Typy omítek

Podle způsobu a místa použití lze omítky rozdělit na:

  • fasádní (exteriérové), které vyrovnávají povrch zdiva a ochraňují nosnou konstrukci. Měly by být dobře zpracovatelné, trvanlivé a odolné proti povětrnostním vlivům;
  • interiérové, které musí také vyrovnávat povrch zdiva, ale zejména zachovávat difuzní vlastnosti materiálu.

Fasádní strukturální omítky
Fasádní omítky se obvykle skládají z tzv. jaderné (vyrovnávací) omítky s tloušťkou průměrně 25 mm a tenkovrstvé štukové omítky, která tvoří podklad pod fasádní barvu. Kromě štukové omítky se často používají i dekorativní strukturované omítky (minerální, akrylátové, silikonové a silikátové) na nejrůznější chemické bázi.

Minerální omítky
Jsou to jednosložkové šlechtěné minerální omítky na bázi cementu a vápenného hydrátu. Dodávají se v suchém stavu, balené v pytlích. Po přidání vody podle poměru, který je určen v technickém listu, jsou připraveny k použití. Tuhnutí omítky probíhá při hydrataci cementu a vápna po dodání vody. Mají vysokou paropropustnost a lze je aplikovat na povrch, který je zateplený libovolným izolantem. Jsou přilnavé na podklad i při méně vhodných klimatických podmínkách (např. Vysoká vlhkost nebo nízká teplota). Odolnost minerálních omítek proti mechanickému poškození je malá a nelze je čistit tlakovou vodou. Nanesené omítky mají malou pružnost a jejich výběr tónování je omezen.

Akrylátové omítky
Jde o tenkovrstvé disperzní (kašovité) omítkové směsi pro vnitřní i venkovní použití. Vyrábějí se na bázi vodné disperze akrylátových pryskyřic a křemičitých písků. Po promíchání jsou ihned? připraveno k použití. Jejich tuhnutí je dvoustupňové – nejdříve se odpaří voda a ve druhé fázi se vytvoří pevnostní struktura. Jsou pružné a dají se mýt i tlakovou vodou. Odolávají poškození, otěru a také povětrnostním vlivům. Jejich tuhnutí v zimním období lze urychlit chemickou cestou. Jsou stálobarevné a tónovat je lze podle široké škály barev. Tyto omítky však nejsou paropropustné a nelze je aplikovat na zateplovací čili jsou náchylné na ušpinění od prachu nebo okolních nečistot. V letním období na nich zachycen prach dobře drží.

Silikátové omítky
Jsou to tenkovrstvé kvalitní pastózní omítky, které lze aplikovat v interiéru i exteriéru. Složené jsou z draselného vodního skla, organických přísad a plniva na bázi křemičitých písků. Hned po promíchání v nádobě jsou připraveny k okamžitému použití. Mají vysokou odolnost proti povětrnostním vlivům a dobře propouštějí vodní páru. Jsou vodoodpudivé a dají se jednoduše omývat. Tyto omítky lze tónovat dle širokého spektra odstínů.
Při nepříznivých klimatických podmínkách (nízkých teplotách nebo vysoké vlhkosti) se prodlužuje doba jejich tuhnutí. V případě, že se aplikují při nízkých teplotách na nerovnoměrně vyschlé podklady, může dojít ke vzniku tmavších ploch vlivem nerovnoměrně probíhající reakce. Totéž platí při aplikaci na plochy s rozdílnou vlhkostí. Z důvodu pigmentace na bázi oxidů je omezena jejich barevná škála.

Silikonové omítky
Na vnější i vnitřní použití jsou vhodné i silikonové – tenkovrstvé pastózní omítky. Vyrobeny jsou na bázi vodní emulze silikonové pryskyřice. Po promíchání v nádobě jsou připraveny k okamžitému použití. Je třeba si však dát pozor na některé omítky, které výrobci deklarují jako hydrofobizované silikonem nebo dokonce silikonsilikátová. Obvykle se však jedná pouze o disperzní bázi, dodatečně hydrofobizovanou dlouhým řetězcem siloxanového oleje s minimálním obsahem silikonové emulze. Rozdíl je kromě kvality na první pohled patrný i v ceně.
Tyto omítky jsou vodoodpudivé a paropropustné. Odolávají povětrnostním vlivům, otěru a mechanickému poškození. Prach, který se usadí na povrchu, je snadno splutí déšť. Použitelné jsou na všechny běžné podklady a lze je tónovat podle široké škály odstínů. Vyznačují se nízkým povrchovým napětím. Jsou méně náročné na dodržování podmínek při nanášení a vyznačují se vysokou paropropustností vodních par.
Podobně jako silikátové omítky i tyto mají s ohledem na použité oxidové pigmenty omezenou barevnou škálu. Další nevýhodou je těžká přetíratelnost. Silikonové omítky jsou silně hydrofobizované a běžně nabízené disperzní barvy na nich mají nedostatečnou přilnavost.

Interiérové ​​omítky
Základní složení interiérových omítek je podobné jako v případě fasádních omítek, čili se aplikují tak, že se nejprve nanese jádrová vyrovnávací omítka s větší tloušťkou s průměrem 25 mm a pak povrchová omítka štuková nebo dekorativní. Obvykle se v tomto případě používají omítky i na vápenné bázi. Odolnost v interiéru není tak důležitá jako na fasádě. Důraz je kladen zejména na zachování difúzních vlastností materiálu. Podle nároků pak lze vybrat odpovídající úpravu nátěrem nebo tapetou.
Na povrchové úpravy se většinou používají nátěry, často i nejrůznější dekorativní techniky. V poslední době převládá trend barevných interiérů a celkově lze pozorovat odklon od bílé barvy. Zároveň přibývají i požadavky na různé speciální povrchy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *